Anatomie břišní dutiny

Břišní dutina

Břišní dutina je ohraničena břišní muskulaturou, bederní páteří, kostěným pánevním kruhem a směrem nahoru dolní plochou bránice. Vnitřní povrch dutiny břišní je vystlán tenkou blánou, pobřišnicí (peritoneum) a vytváří tak peritoneální dutinu. Tím je dutina břišní rozdělena na tři psotory, které jsou zevně jen těžko odlišitelné

• V peritoneální dutině (intraperitoneálně) leží žaludek, slezina, játra, žlučník, tenké střevo, vaječníky a větší část tlustého střeva
• Za peritoneální dutinou (retroperitoneálně) leží ledviny, nadledviny, slinivka a část tlustého střeva
• V malé pánvi (pod peritoneem/pod linea terminalis) leží močový měchýř, konečník a většina gynekologických orgánů
• Peritoneum / pobřišnice. Většina orgánů trávicího traktu leží v peritoneální dutině. Celá peritoneální dutina je pokrytá tenkou lesklou blanou – pobřišnicí. Peritoneum tvoří plochu 1,7 až 2 m².  Pobřišnoce vymezuje dutinu břišní. Za dutinou břišní leží retroperitoneální prostor.

Břišní orgány

• Žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, konečník, řiť se počítají k orgánům zažívacího traktu.
• Slezina:
  Cca 150 g těžká, uložená pod levou bránicí, v oblasti slezinného hilu vstupuje A. lienalis a vystupuje V. lienalis, obklopena vazivovým pouzdrem, tkáň sleziny (červená a bílá pulpa) – bílá pupla se sestává z lymfatické tkáně, červená pulpa z krevních sinusů a červených a bílých krvinek. Úkoly: odstranění starých krvinek, poolování trombocytů, vychytávání a odstraňování produktů koagulace, před narozením místo tvorby krvinek (hematopoeza)
• Játra:
  U dospělých cca 1,5 kg těžká, největší žláza napojená na střevo, rozděluje se na větší pravý a menší levý jaterní lalok. 25% krve přiváděné do jater je bohatých na O2 (A. hepatica), 75% pochází z portální žíly(~ 1 l / min; veškerá krev z břišních orgánů proudí do jater).
  Úkoly:
  Tvorba žluči, detoxikační funkce (např. alkohol, léky), ukládání vitamínů, sacharidů, tuků, proteosyntéza, sekrece bilirubinu. Játra obsahují bezpočet enzymů, které odbourávájí zplodiny metabolismu v jaterních buňkách nebo umožňují jejich vyloučení ledvinami.
  Ve vodě rozpustné odpadové produkty jsou odevzdány v jaterních sinusech do krevního řečiště a později je vyloučí ledviny do moči (alkohol, většina léků). Ve vodně nerozpustné nebo špatně rozpustné zplodiny jsou vyloučeny cestou žlučových kapilár. Díky emulgačním schopnostem žluče jsou udrženy v roztoku a spolu se žlučí dopraveny do střeva.
  A následně jsou vyloučeny stolicí (např. srdeční glykosidy jago Digitalis).
  
  First-pass efekt:
  Játra působí jako filtr pro všechny látky, které jsou z gastrointestinálního traktu vstřebány předtím, a tak než dosáhnou velkého krevního oběhu musí projít játry. -> A tak i léky jsou po prvím průchodu játry z části inaktivovány.
• Žlučník:
  leží na spodní ploše jater, cca 8-11 cm dlouhý, 3-4 cm široký, objem cca 30-60 ml, u žlučníku se rozlišuje krček, tělo a dno žlučníku. Játra vytvářejí denně cca 0,5 l žluče (žlutohnědá tekutina), která je přes žlučovod dopravována do duodena. Žluč sestává z vody, elektrolytů, bilirubinu, žlučových kyselin, cholesterolu, lecitinu a dalších substancí jako např. hormonů, ale také medikamentů. Žluč je lipo- i hydrofilní. V tenkém střevě se spojuje s tukovými částečkami do malých partikulí a dává tak lipáze dobrou příležitost ke štěpení tuků. Regulace výdeje žlučí se děje vegetativním nervovým systémem a hormonálně.
• pankres / slinivka břišní:
  pankreas je cca 15-20 cm dlouhá  a 1,5-3 cm široká, váží cca 80 g. Rozděluije se na hlavu, tělo a ocas. Hlavní vývod (Ductus pancreaticus)vyúsťuje společně se žlučovodem v duodenu.
  Úkoly:
  vedle funkce exokrinní žlázy (výdej cca 1,5 l pankreatické šťávy denně) ke štěpení tuků, bílkovin a sacharidů má ještě funkci endokrinní žlázy, kdy se v Langerhansových ostrůvcích tvoří hormony pro regulaci metabolizmu cukrů. Zvláště důležitý je:
  - Inzulin (peptidový hormon, snižuje hladinu cukru v krvi, při nedostatku inzulinu dochází k rozvoji cukrovky).
  - Glukagon (protihráč inzulinu), zvyšuje odbourávání glykogenu a glukoneogenezi z např. laktátu
  - Tvorba somatostatinu, tlumí např. žaludeční sekreci, zvyšuje sekreci žluče a pankreatické šťávy
• Ledviny:
  Obě ledviny leží těsně vpravo a vlevo do páteře pod bránicí. Tvar připomíná velkou fazoli (kidney) cca 11 cm dlouhou, 6 cm širokou a 2 ,5 cm tlustou a 150 g těžkou. Peritoneum ledviny nepokrývá, nacházejí se více dorzálně v retroperitoneu. Ledvina je kryta tuhým ledvinovým pouzdrem. Ledvina je k zadní stěně břišní připevněna pomocí vazivové a tukové tkáně a tak je chráněna proti tupému poranění.
  Složení:
  uvnitř se nachází pánvička ledvinná, která je obklopena dření. Krevní zásobení zajišťuje levá a pravá ledvinná tepna. Na konci tepenného větvení se nacházejí ledvinná klubíčka (glomeruli).
  Úkoly:
  -    Tvorba a vylučování moči
  -    Regulace hladin elektrolytů
  -    Tvorba reninu -> regulace krevního tlaku
  -    Tvorba hormonu erytropoetin (EPO, stimulace krvetvorby)
  -    Udržování acidobazické rovováhy
  -    Udržování stálosti vodního metabolismu a onkotického tlaku
• Nadledvina:
  cca 5g těžká, nadledvinka se skládá z kůry a dřeně. V kůře nadledviny probíha tvorba hormonů jako např. aldosteronu, kortizolu, androgenů (můžské pohlavní hormony). Nadledvinková dřeň není v užším smyslu hormonální žláza nýbrž prodloužená ruka vegetativního nervového systému (vývojově se jedná o přeměněné sympatické ganglion). Přítomny jsou vysoce specializované neurony sympatiku. Ty vylučují po stimulaci adrenalin a noradrenalin. Ty se řadí ke katecholaminům a jsou neurotransmitery nervového systému.
• Močový měchýř
  Stěna močového měchýře je tvořena hladkou svalovinou. Měchýř se nachází vpředu v malé pánvi přímo za symfýzou a stydkou kostí. Střecha měchýře je kryta peritoneem, zadní část hraničí u ženy s pochvou/dělohou, u muže s rektem. V zadních rohových bodech trigona močového měchýře se nacházejí vyústění obou močovodů. Vpředu dole vyúsťuje močová roura. Od naplnění cca 350 ml vysílají tahové receptory po aferentních dráhách zvýšené množství impulzů. Tím je přenášen pocit nucení na močení.
• Pohlavní orgány / ženské:
  Všechny vnitřní ženské pohlavní orgány leží chráněné v malé pánvi: - vyječníky, vejcovody, děloha a pochva. Zevní pohlavné orgány jsou malé a velké stydké pysky, klitoris a předsíň pochvy se žlázami.
  Vaječníky (ovária) jsou párové a mají zhruba velikost sušené švestky.
  Funkce: Tvorba pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu, produkce vajíček k oplození. Ovária postupně po 45. roce života snižují svoji činnost, okamžik posledních měsíčků je zvaný menopauza. Od té doby se žena nachází v postmenopauzálním období živosta.
  Vejcovod (tuba) je párový orgán a je 10-17 cm dlouhý. Rozkládají se od horních rohů dělohu až do bezprostřední blízkosti vaječníků. Konec vejcovodu v blízkosti vaječníku je trychtýřovitě rozšířený a umožňuje přijetí vajíčka bezprostředně po ovulaci. Ve vejcovodu dochází k oplodnění vajíčka, které je pak transportováno do dělohy. Transport umožňují peristaltické pohyby tuby směrem k děloze (tenká svalová vrstva).Tuby jsou vystlány zřasenou sliznicí. Uterus (děloha) slouží v době těhotenství jako „schránka pro plod“ a podílí se na tvorbě placenty. Svalovina dělohy se dobře přizpůsobuje enormní schopnosti růstu podle potřeb jednotlivých živostních období. Děloha dospělých žen před těhotenstvím: cca 50 g, v době porodu cca 1000 g.
• Pohlavní orgány / mužské:
  K vnitřním pohlavním orgánům muže  se řadí:
  -    Varle (testis)
  -    Nadvarle
  -    Chámovod (ductus deferens) uložený v semenném provazci
  -    Prostata, semenné váčky a Cowperovy žlázy
  
  K zevním pohlavním orgánům se řadí:
  -    Penis
  -    Šourek
  
  
  Varlata:
  párový orgán, elasticky ukotvený v šourku, na délku cca 5 cm dlouhý. Na horní a zadní hraně varlete leží nadvarle. Varlata se nacházejí mimo břišní dutinu v šourku. Teplota o 2-5°C nižší než je v břiše umožňuje dozrávání spermií. Správný vývin šourku je známkou zralosti novorozence. Během těhotenství  a v ranném dětském věku se varlata nacházejí ještě v dutině břišní nebo v třísle.
  Funkce: Dozrávání spermií, vylučování testosteronu. Nadrvarle tvoří systém chodbiček, kde probíhá závěrečné dozrávání a skladování spermií. Bez znatelné hranice plynule přechází kanál nadvarlete (cca 5 m dlouhý) v chámovod (ductus deferes). Ten je cca 50 cm dlouhý a ve svém dalším průběhu prochází třísleným kanálem a vyúsťuje nakonec do močové trubice (urethra).

Translation : MuDr Hahn Michal